Kostel a Zvonice

Kostel Nejsvětější Trojice

Zámecký kostel Nejsvětější Trojice na vrchu nad kolowratským sídlem prodělal zásadní architektonickou úpravu zásahem Jana Blažeje Santiniho-Aichela, kterého k projektu povolal Norbert Leopold hrabě Kolowrat Libsteinský.

Santiniho barokní iluze

Osa kostelní budovy původně z konce 16. století byla od zámecké fasády vychýlená. Santini pohledově podřídil osu celkové dispozici zámeckého komplexu tím, že vytvořil nové pootočené průčelí, které rovnoběžně navazuje na průčelí zámku. Mezi kulisou průčelí a vnitřní hmotou kostela vybudoval loretánskou kapli a další tři prostory. Samotný kostel byl se zámkem propojen z každé strany symetrickými chodbami s kaplemi. Santini svými úpravami urbanisticky vyřešil provázanost obou staveb a vytvořil siluetu, která výrazným způsobem utváří panorama Rychnova i širšího kraje. Ke kostelu přiléhala (dnes požárem zničená) piaristická kolej, vystavěná také podle Santiniho projektu.

Wikipedia

Baroko | Jan Blažej Santini Aichel | Piarista

Zvonice

Zvonice je umístěna východně od kostela. Jedná se o pozdně renesanční zděnou hranolovou stavbu datovanou rokem 1604. Zvláště pozoruhodný je zvon Kryštof, který v roce 1602 ulil Jan Benešovský z Moravské Třebové. Zvon Kryštof patří mezi největší (7 200 kg) a nejcennější zvony v Čechách. Charakterizuje jej velmi kvalitní výtvarná výzdoba a vynikající akustické vlastnosti.

Zvon Kryštof

Zvon Kryštof je v současné době třetím největším funkčním zvonem v Čechách. Největším funkčním zvonem je Zikmund z katedrály sv. Víta na Pražském hradě, druhým největším je pak zvon Augustin v Hradci Králové na Bílé věži. Před časem hrozilo zvonu Kryštof reálné nebezpečí, že po čtyřech stoletích provozování pukne. Z nadšení několika jednotlivců byla založena obecně prospěšná společnost Kryštof, která si předsevzala zvon zrestaurovat z prostředků veřejné sbírky a ze sponzorských darů.

Historie zvonu

Zvon Kryštof odlil v roce 1602 mistr zvonařský Jan Benešovský z Moravské Třebové na základě objednávky tehdejšího majitele rychnovského panství Kryštofa Betengla z Neyenperka, podle kterého zvon dostal své jméno. Do kamenné zvonice však zvon zavěsil až Benešovského syn Silvestr, který otci při lití pomáhal a také vymodeloval na zvon svůj znak. Zvon Kryštof je mimořádný nejen svou velikostí, ale i výzdobou, na které se podílela kromě mistra Benešovského a jeho syna Silvestra i dcera Zuzana. Krk, jak se nazývá střední část pláště, pokrývají reliéfy s motivy ukřižování a sv. Kryštofa přenášejícího na rameni dítě – Ježíše. V plášti je zalito 25 ks mincí.